Přeskočit na obsah

Josef Jonáš (politik)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Československého politika KSČ družstevního funkcionáře Josefa Jonáše (1888–1960).
Josef Jonáš
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
Ministr lehkého průmyslu
Ve funkci:
1950 – 1951
NástupceAlois Málek
Ministr stavebnictví
Ve funkci:
1951 – 1953
Ministr paliv
Ve funkci:
1953 – 1960
PředchůdceVáclav Pokorný
NástupceOldřich Černík
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození17. září 1913
Miletín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Jonáš (17. září 1913[1][2][3][4] Miletín[2][3][4] – ???) byl český a československý manažer a politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.


Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny chalupníka. Otec Josefa Jonáše patřil mezi zakládající členy KSČ a Josef Jonáš byl od mládí činný v komunistických mládežnických organizacích. Zastával v nich i řídící funkce v kraji. Patřil do hnutí mladých pionýrů a od roku 1928 byl členem Komsomolu. Rudé právo v životopisném profilu z roku 1950 uvádí, že Jonáš byl politicky pronásledován a byl nucen kvůli svým aktivitám opustit studium na střední škole. Počátkem druhé světové války byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald. Během věznění se angažoval v ilegálních komunistických skupinách.[2]

Ihned po osvobození se v květnu 1945 zapojil do politické činnosti. V roce 1947 byl jmenován ředitelem Rudého práva, později pak podnikovým ředitelem sloučeného podniku vydavatelství Rudé právo a tiskárny s nakladatelstvím Svoboda. V listopadu 1949 se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu.[2]

V letech 1945–1947 zasedal v Ústředním výboru Komunistické strany Československa.[4] Byl pověřován různými funkcemi na sekretariátu ÚV KSČ.[2] Byl rovněž členem několika československých vlád. Ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého působil v letech 1950–1951 coby ministr lehkého průmyslu, od roku 1951 do roku 1953 jako ministr stavebnictví a v letech 1953–1954 jako ministr paliv a energetiky. Na postu ministra paliv a energetiky (od roku 1955 rezort nazýván jen ministr paliv) setrval i v následující druhé vládě Viliama Širokého až do roku 1960.[4][3]

Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Karviná-Petřvald. V parlamentu setrval do roku 1960.[5]

Po odchodu ze zákonodárných a vládních postů působil ve vysokých podnikových funkcích. V letech 1960–1966 byl generálním ředitelem podniku zahraničního obchodu Technoexport Praha, pak od roku 1966 generálním ředitelem podniku zahraničního obchodu Škodaexport Praha.[3] V roce 1960 se rovněž stal členem prezídia obchodní komory ČSSR. A od roku 1963 zasedal v jugoslávské sekci této obchodní komory. Roku 1965 usedl na post předsedy kontrolního výboru Československé obchodní banky v Praze.[4]

V publikaci z roku 1969 je uváděn ještě jako žijící osoba.[3] Rovněž tak v knize z roku 1978 není uváděno, že by již zemřel.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Josef Jonáš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Josef Jonáš, ministr lehkého průmyslu. Rudé právo. Prosinec 1950, roč. 31, čís. 301, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e BROŽ, Václav - SLUŠNÁ, Oľga. Kdo je kdo v Československu: Biografie žijících osob se stálým bydlištěm v ČSSR. [s.l.]: ČTK, 1969. 341 s. Dostupné online. S. 335. 
  4. ↑ a b c d e f LEWYTZKYJ, Borys - STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the Socialist Countries. [s.l.]: K. G. Saur Pub., 1978. Dostupné online. S. 255. (anglicky) 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
20. prosince 1950
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři paliv a energetiky Československa
Ministři paliv a energetiky poválečného Československa (1951–1965)
Federální ministři paliv a energetiky Československa (1971–1990)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Jonáš_(politik)&oldid=24058411“